skoda.virt.cz
stránky o vozech Škoda 105-136, Rapid, Garde a jejich předchůdcích
Kterak Gryzly na Pohofest málem nedojel
řadit dle data
-> Gryzly: palec nahoru 
tak to je masakr, to jsem ani nevěděl.
hustýýýýý 
-> Gryzly: tak si nakonec dojel v pohodě jo..no jak sem zastavil pak v sobotu odpoledne tak to nevypadalo to nejlíp 
Někteří to už zaslechli na PohoFestu, někdo se jen podivoval proč jsem přijel s třema matkama. A tak vám popíšu storku jak jsem cestoval na sraz.
Kvůli jiným aktivitám jsem se rozhodl, že pojedu až v sobotu dopoledne. V osm jsem měl s kamarádkou sraz na pumpě v Mohelnici, dali jsme kafe, nechali tam její auto a vyrazily směr Pohoří, přes Moravskou Třebovou, Českou Třebovou, Vamberk a Dobrušku. Cesta ubíhala v pohodě, ale chtěli jsme si ještě něco koupit v obchodě, tak jsem zastavil v Mor. Třebové v Lídlu, za pět minut jsme vyrazily, přijel jsem na výjezd na cestu, zastavil jsem, pustil jsem auta a pak jsem vyjel odbočujíce doleva, přesně v prostředku míjené cesty rána a zadek auta poskočil, docela jsem se lekl, odbočil na krajnici a ještě než jsem zastavil jsem viděl že na cestě zůstalo něco ležet. Tak mi prolítlo hlavou, že rupla poloosa, poslední asi metr jízdy se zadek auta naklonil na jednu stranu a ja nasraný jsme vysedal, s nápadem, že mi upadlo kolo, což musí znamenat že mi nějaká svině povolila matky.
Vylezu ven, obejdu auto a nevěřím očím. Zadní levé kolo vražené v podběhu, když kouknu dovnitř nevidím kolové šrouby. Zkoušel jsem vyndat kolo, nešlo to, auto sedělo na bubnu a kolo bylo šikmo šprajclé mezi zemí a lemem. Koukl jsem zpět na cestu kde se to stalo a tam ležela poklička a šrouby, šel jsem je sebrat a byli tam tři ulomené štefty i s matkama. Posbíral jsem je a zkusil jsem a matkou šlo volně na závitu točit, závit nebyl poničenej. Čtvrtej šroub jsem nenašel, musel upadnout už dřív.
To se už u mě zastavuje první člověk, že mi pomůže, ještě jsem byl trochu vyvalený a tak jsem s díky pomoc odmítl, že si poradím sám.
Vyndal jsem hever, vlezl se akorát pod uložení podélného ramena, zvedl jsem auto, vyndal kolo, všechny čtyři štefty praskly zárověn s koncem bubnu.
Tak co teď. Sobota, devět hodin ráno. Napadlo mě sehnat jiné štefty a vyměnit je, kdysi jsem to doma dělal. Akorát zrovna Rapid má vzadu delší jak Š120, jen jsem nevěděl o kolik a jestli to bude stačit. Věděl jsem, že na druhým konci Třebové je vrakoviště, akorát jsem nevěděl, jestli funguje. Kousek odtud byl bazar s gumama, tam ale nikdo nebyl, tak jsem pěšky vyrazil na vrakoviště, po cestě kolem svodidel silnice první třídy jsem nejdřív našel ohnutej rezavej šroubovák, tak jsem si ho vzal sebou, po několika kilometrech jsem našel asi sedm různých čínských stranových klíčů naskládaných vedle sebe. Čtvrtej ulomenej šroub nikde.
Došel jsem na vrakoviště a i když mělo být otevřené, přivítal mě akorát hafající pes. Na bráně dvě telefonní čísla zkouším volat a obě nefunkční. Nad budkou byli další dvě čísla, jedno nefunkční a druhé vypnuté se schránkou. Supr, co teď, že bych zkusil asistenční službu? Poprvé v životě?
Vedle je autobazar, majitel se diví, že na vrakovišti nikdo není a posílá mě do Třebové, kde jsou dvě mototechny naproti sobě. Jdu tam, jedna nemá v sobotu vůbec otvírací dobu a vypadá to spíš na mototechnu na náklaďáky. Druhá naproti, mě z dálky vítá nápisy Škoda, Lada, Wartburg, říkám si výborně moje skupina, dokonce mají v sobotu i otvírací dobu. Na dvěřích však visí cedule " V Sobotu 7.7. vyjímečně zavřeno". Hmm, další super, zkusím dojít do centra.
Na třetí křižovatce mě vítá reklama na AutoKelly, tam to ani zkoušet nebudu, zboží by přišlo v pondělí. Ptám se kolemdoucí paní a posílá mě kamsik za Billu, po druhém optání nacházím kousek od náměstí mototechnu která vypadá slibně. Zkouším dveře a oni dokonce mají i otevřeno. Předemnou jeden zákazník, pak se ptám po šroubech na kola na Š120, pán mě poučuje, že škodovky měli matky, tak mu říkám, že chcu ty šrouby na který se ty matky šroubujou. Pán hrabe v regále a říká že to nemá cenu měnit at si radši seženu někde celý náboj. Když jsem mu řekl, že mi ruply všechny čtyři šrouby 100km od domova a potřebuju to opravit, tak mě hned tvrdí, že to na místě nevyměním a vytahuje z regálu poslední tři štefty. Stály 87Kč a hned jsem dostal vizitku na odtahovku.
Odcházím z obchodu a přemýšlím, jestli má cenu najít obchod, kde bych sehnal půlkilový kladivo. V autě mám nějaké nářadí z Ikea a je tam i nějaké kladívko.
Jdu k autu, slunko paří jako prase, je po desáté hodině, pot země leje jak z vola. U auta jem vypil tam pul flašky minerálky, sundávám tričko a hledám nářadí, buben šel sundat pěkně, ale to kladívko má jen tak 100g, zkouším mydlit do vajglů šteftů co zůstali v unašeči, ani se nehnou. Nebudou mít kladivo v Lídlu? V tom za mnou zastaví oktávka, vysedl borec cca 45let, hned se ptá co se stalo, co to je za auto a tak, když vidí jak se snažím kladívkem, šel kouknout jestli nenajde něco v autě, došel s půlmetrovou sekyrkou Fiskars. Mydlím do toho sekyrkou a nic moc, trefím se každou druhou ránou, občas to odnese pakna nebo unašeč, borec doběhne s křížovým šroubovákem, tak mu říkám at neblbne, že mu ho zničím, ale prej mu to nevadí, po několika ranách se jeden vajgl posunul tak o milimetr. Moc to nejde. Týpek, říká, at počkám, že zajede pro kladivo. Odjel a já dál zkouším tou sekyrkou. Za chvílu zastavuje starej Mercedes, kombík, stejné otázky, co se stalo co to je za auto, pomoc odmítám, s tím že čekám na kladivo.
Za další chvilku přijede oktávkář, donesl dvě kladiva, menší a větší a tyčku. Beru tyčku a zkouším hned větší kladivo, moc to nejde. Tak týpek vzal tyčku do ruk a já obou ruč s rozmachem mlátím do tyčky. kdybych ho vzal po ruce, asi by mě nepochválil. Mám trochu bobky. Ale jde to, pár ran a vajgl je venku. Za chvílu i druhej a třetí. Čtvrtej jsem tam nechal, stejně nemám náhradu.
Ted nasadit nové. Zezadu jsem ho nasadil, našroubil matku, beru klíč na kola a zkouším dotahovat, unašeč se točí, tak týpek vrazí tyčku do volné díry po šteftu a drží. Tyčka je kratší jak můj klíč na kola, ale šteft se pomalu sune na své místo. Stačí do půlky, pak to zašroubujem až tam bude kolo. S bubnem u země a s velkým klíček na kola se nedá o moc otočit matka, musím často přesazovat klíč. Stejně tak šel druhej, při třetím nebylo jak zablokovat unašeč, tak to týpek drží s tyčkou mezi dvouma šteftama. Taky to jde.
Nasadím buben, zvednu ještě auto a nasadím kolo a přitáhnu ho třema zbylejma matkama. Štefty jsou utopené hluboko v matkách, Vypadá to že to bude v pohodě. Tak jsem se rozloučil s tím týpkem, bez kterýho bych to nezvládl. Nechal mi tam to malý kladivo a tu tyčku, že prej kdyby něco, ptám se ho co za to a nechce nic, a rychle zdrhá do auta, aby odjel, tak jsem honem vzal peněženku a rychle mu na sedačku dal dvoukilo.
Ještě jsem chtěl dotáhnout matky, aby si šteft sedl na svoje místo. První, druhá, kurňa, ta jde nějak divně, třetí. Zkusím druhou a asi jsem ji strhl, držela asi na málo závitech, znova zvednu auto a sundávám kolo, matka je fakt stržená, ze šteftu sundávám zbytek její spirály. Držela tak na třech závitech. Beru teda jinou matku, abych dotáhl šteft. Na závit jde zkřiva. Kurňa, taky asi stržená. Beru poslední, třetí, ta je dobrá, začnu kolo dotahovat, ruční brzda nestačí, kolo se protáčí, tak heverem buben položím na sundané kolo, zkouším a dobrý jde to. Utahuju matku a cítím jak šteft dosedl na doraz. Pak druhý a třetí. To je OK. Nasadím kolo a přidělám jedinou dobrou matku. Zkouším ty stržené a nejdou. Na jedné nedojedu určitě. Na třech možná jo. Tak jsem obešel auto a z každého předního kola jsem sundal jednu matku. Našroubil jsme je vzadu, jsou tak do půlky plné šteftem. Vydrží to nebo ne? Nevím. Sundávám hever a zase zastavuje týpek s Mercedesem. Tak jsem mu jen oděkoval a že zrovna uklízím a odjíždím.
Lidi jak viděj kabrioleta, hned rádi pomáhaj. Nevím jestli by se zastavili tři lidi kdyby se to stalo s obyč škodovkou. Celá oprava trvala necelé dvě hodiny. Na blízké benzínce se umývám a přemýšlím na kterou stranu pojedu. Na sraz je to 90 km a přijedu pozdě. Domů to je aspon 50km. No co kamarádka to kupodivu přežila velmi dobře. Má stále dobrou náladu, tak to risknu a jedu na sraz. Ze začátku všechny prudší zatáčky jedu se sevřenou prdelí. Nejedu víc jak 70km/h, po pár kilometrech kontroluju matky, je to dobrý, drží.
Do Pohoří jsem dojel ke konci sprintů. Mám dobrou náladu, tak si zasprintuju, uplně jsem zapomněl na problém se šroubama, až kamarádka mi to připomíná. Hmm, tak nebudem sprintovat, jdem na oběd.
Cesta zpět proběhla taky v pořádku. Najel jsem s tím 200km a pak druhej den ještě dalších 50km.
Nevím kde se stala chyba. Minulý majitel měl na autě ARC a tak dal delší štefty, auto mi prodal bez kol, ale zadní štefty se mu nechtělo sundávat. Já si po 300km sehnal podložky 1cm z duralu. najezdil jsem s tím dalších 2600km a nikde nebyl žádný problém. Kola jsem utahoval jen rukou a určitě né na krev. Stejně utahuju kola už přes 12 let. Kdo ty štefty vyrobil nevím, ani z čeho. Jsem rád že se mi to nestalo někde při vysoké rychlosti.
Tímto bych chtěl poděkovat, všem kteří se zastavili a chtěli pomoct a hlavně neznámému pánovy který si to tu asi nikdy nepřečte, který mi dovezl a nechal nářadí a taky Pavlovy P. za dvě matky na přední kola v Pohoří.
Kvůli jiným aktivitám jsem se rozhodl, že pojedu až v sobotu dopoledne. V osm jsem měl s kamarádkou sraz na pumpě v Mohelnici, dali jsme kafe, nechali tam její auto a vyrazily směr Pohoří, přes Moravskou Třebovou, Českou Třebovou, Vamberk a Dobrušku. Cesta ubíhala v pohodě, ale chtěli jsme si ještě něco koupit v obchodě, tak jsem zastavil v Mor. Třebové v Lídlu, za pět minut jsme vyrazily, přijel jsem na výjezd na cestu, zastavil jsem, pustil jsem auta a pak jsem vyjel odbočujíce doleva, přesně v prostředku míjené cesty rána a zadek auta poskočil, docela jsem se lekl, odbočil na krajnici a ještě než jsem zastavil jsem viděl že na cestě zůstalo něco ležet. Tak mi prolítlo hlavou, že rupla poloosa, poslední asi metr jízdy se zadek auta naklonil na jednu stranu a ja nasraný jsme vysedal, s nápadem, že mi upadlo kolo, což musí znamenat že mi nějaká svině povolila matky.
Vylezu ven, obejdu auto a nevěřím očím. Zadní levé kolo vražené v podběhu, když kouknu dovnitř nevidím kolové šrouby. Zkoušel jsem vyndat kolo, nešlo to, auto sedělo na bubnu a kolo bylo šikmo šprajclé mezi zemí a lemem. Koukl jsem zpět na cestu kde se to stalo a tam ležela poklička a šrouby, šel jsem je sebrat a byli tam tři ulomené štefty i s matkama. Posbíral jsem je a zkusil jsem a matkou šlo volně na závitu točit, závit nebyl poničenej. Čtvrtej šroub jsem nenašel, musel upadnout už dřív.
To se už u mě zastavuje první člověk, že mi pomůže, ještě jsem byl trochu vyvalený a tak jsem s díky pomoc odmítl, že si poradím sám.
Vyndal jsem hever, vlezl se akorát pod uložení podélného ramena, zvedl jsem auto, vyndal kolo, všechny čtyři štefty praskly zárověn s koncem bubnu.
Tak co teď. Sobota, devět hodin ráno. Napadlo mě sehnat jiné štefty a vyměnit je, kdysi jsem to doma dělal. Akorát zrovna Rapid má vzadu delší jak Š120, jen jsem nevěděl o kolik a jestli to bude stačit. Věděl jsem, že na druhým konci Třebové je vrakoviště, akorát jsem nevěděl, jestli funguje. Kousek odtud byl bazar s gumama, tam ale nikdo nebyl, tak jsem pěšky vyrazil na vrakoviště, po cestě kolem svodidel silnice první třídy jsem nejdřív našel ohnutej rezavej šroubovák, tak jsem si ho vzal sebou, po několika kilometrech jsem našel asi sedm různých čínských stranových klíčů naskládaných vedle sebe. Čtvrtej ulomenej šroub nikde.
Došel jsem na vrakoviště a i když mělo být otevřené, přivítal mě akorát hafající pes. Na bráně dvě telefonní čísla zkouším volat a obě nefunkční. Nad budkou byli další dvě čísla, jedno nefunkční a druhé vypnuté se schránkou. Supr, co teď, že bych zkusil asistenční službu? Poprvé v životě?
Vedle je autobazar, majitel se diví, že na vrakovišti nikdo není a posílá mě do Třebové, kde jsou dvě mototechny naproti sobě. Jdu tam, jedna nemá v sobotu vůbec otvírací dobu a vypadá to spíš na mototechnu na náklaďáky. Druhá naproti, mě z dálky vítá nápisy Škoda, Lada, Wartburg, říkám si výborně moje skupina, dokonce mají v sobotu i otvírací dobu. Na dvěřích však visí cedule " V Sobotu 7.7. vyjímečně zavřeno". Hmm, další super, zkusím dojít do centra.
Na třetí křižovatce mě vítá reklama na AutoKelly, tam to ani zkoušet nebudu, zboží by přišlo v pondělí. Ptám se kolemdoucí paní a posílá mě kamsik za Billu, po druhém optání nacházím kousek od náměstí mototechnu která vypadá slibně. Zkouším dveře a oni dokonce mají i otevřeno. Předemnou jeden zákazník, pak se ptám po šroubech na kola na Š120, pán mě poučuje, že škodovky měli matky, tak mu říkám, že chcu ty šrouby na který se ty matky šroubujou. Pán hrabe v regále a říká že to nemá cenu měnit at si radši seženu někde celý náboj. Když jsem mu řekl, že mi ruply všechny čtyři šrouby 100km od domova a potřebuju to opravit, tak mě hned tvrdí, že to na místě nevyměním a vytahuje z regálu poslední tři štefty. Stály 87Kč a hned jsem dostal vizitku na odtahovku.
Odcházím z obchodu a přemýšlím, jestli má cenu najít obchod, kde bych sehnal půlkilový kladivo. V autě mám nějaké nářadí z Ikea a je tam i nějaké kladívko.
Jdu k autu, slunko paří jako prase, je po desáté hodině, pot země leje jak z vola. U auta jem vypil tam pul flašky minerálky, sundávám tričko a hledám nářadí, buben šel sundat pěkně, ale to kladívko má jen tak 100g, zkouším mydlit do vajglů šteftů co zůstali v unašeči, ani se nehnou. Nebudou mít kladivo v Lídlu? V tom za mnou zastaví oktávka, vysedl borec cca 45let, hned se ptá co se stalo, co to je za auto a tak, když vidí jak se snažím kladívkem, šel kouknout jestli nenajde něco v autě, došel s půlmetrovou sekyrkou Fiskars. Mydlím do toho sekyrkou a nic moc, trefím se každou druhou ránou, občas to odnese pakna nebo unašeč, borec doběhne s křížovým šroubovákem, tak mu říkám at neblbne, že mu ho zničím, ale prej mu to nevadí, po několika ranách se jeden vajgl posunul tak o milimetr. Moc to nejde. Týpek, říká, at počkám, že zajede pro kladivo. Odjel a já dál zkouším tou sekyrkou. Za chvílu zastavuje starej Mercedes, kombík, stejné otázky, co se stalo co to je za auto, pomoc odmítám, s tím že čekám na kladivo.
Za další chvilku přijede oktávkář, donesl dvě kladiva, menší a větší a tyčku. Beru tyčku a zkouším hned větší kladivo, moc to nejde. Tak týpek vzal tyčku do ruk a já obou ruč s rozmachem mlátím do tyčky. kdybych ho vzal po ruce, asi by mě nepochválil. Mám trochu bobky. Ale jde to, pár ran a vajgl je venku. Za chvílu i druhej a třetí. Čtvrtej jsem tam nechal, stejně nemám náhradu.
Ted nasadit nové. Zezadu jsem ho nasadil, našroubil matku, beru klíč na kola a zkouším dotahovat, unašeč se točí, tak týpek vrazí tyčku do volné díry po šteftu a drží. Tyčka je kratší jak můj klíč na kola, ale šteft se pomalu sune na své místo. Stačí do půlky, pak to zašroubujem až tam bude kolo. S bubnem u země a s velkým klíček na kola se nedá o moc otočit matka, musím často přesazovat klíč. Stejně tak šel druhej, při třetím nebylo jak zablokovat unašeč, tak to týpek drží s tyčkou mezi dvouma šteftama. Taky to jde.
Nasadím buben, zvednu ještě auto a nasadím kolo a přitáhnu ho třema zbylejma matkama. Štefty jsou utopené hluboko v matkách, Vypadá to že to bude v pohodě. Tak jsem se rozloučil s tím týpkem, bez kterýho bych to nezvládl. Nechal mi tam to malý kladivo a tu tyčku, že prej kdyby něco, ptám se ho co za to a nechce nic, a rychle zdrhá do auta, aby odjel, tak jsem honem vzal peněženku a rychle mu na sedačku dal dvoukilo.
Ještě jsem chtěl dotáhnout matky, aby si šteft sedl na svoje místo. První, druhá, kurňa, ta jde nějak divně, třetí. Zkusím druhou a asi jsem ji strhl, držela asi na málo závitech, znova zvednu auto a sundávám kolo, matka je fakt stržená, ze šteftu sundávám zbytek její spirály. Držela tak na třech závitech. Beru teda jinou matku, abych dotáhl šteft. Na závit jde zkřiva. Kurňa, taky asi stržená. Beru poslední, třetí, ta je dobrá, začnu kolo dotahovat, ruční brzda nestačí, kolo se protáčí, tak heverem buben položím na sundané kolo, zkouším a dobrý jde to. Utahuju matku a cítím jak šteft dosedl na doraz. Pak druhý a třetí. To je OK. Nasadím kolo a přidělám jedinou dobrou matku. Zkouším ty stržené a nejdou. Na jedné nedojedu určitě. Na třech možná jo. Tak jsem obešel auto a z každého předního kola jsem sundal jednu matku. Našroubil jsme je vzadu, jsou tak do půlky plné šteftem. Vydrží to nebo ne? Nevím. Sundávám hever a zase zastavuje týpek s Mercedesem. Tak jsem mu jen oděkoval a že zrovna uklízím a odjíždím.
Lidi jak viděj kabrioleta, hned rádi pomáhaj. Nevím jestli by se zastavili tři lidi kdyby se to stalo s obyč škodovkou. Celá oprava trvala necelé dvě hodiny. Na blízké benzínce se umývám a přemýšlím na kterou stranu pojedu. Na sraz je to 90 km a přijedu pozdě. Domů to je aspon 50km. No co kamarádka to kupodivu přežila velmi dobře. Má stále dobrou náladu, tak to risknu a jedu na sraz. Ze začátku všechny prudší zatáčky jedu se sevřenou prdelí. Nejedu víc jak 70km/h, po pár kilometrech kontroluju matky, je to dobrý, drží.
Do Pohoří jsem dojel ke konci sprintů. Mám dobrou náladu, tak si zasprintuju, uplně jsem zapomněl na problém se šroubama, až kamarádka mi to připomíná. Hmm, tak nebudem sprintovat, jdem na oběd.
Cesta zpět proběhla taky v pořádku. Najel jsem s tím 200km a pak druhej den ještě dalších 50km.
Nevím kde se stala chyba. Minulý majitel měl na autě ARC a tak dal delší štefty, auto mi prodal bez kol, ale zadní štefty se mu nechtělo sundávat. Já si po 300km sehnal podložky 1cm z duralu. najezdil jsem s tím dalších 2600km a nikde nebyl žádný problém. Kola jsem utahoval jen rukou a určitě né na krev. Stejně utahuju kola už přes 12 let. Kdo ty štefty vyrobil nevím, ani z čeho. Jsem rád že se mi to nestalo někde při vysoké rychlosti.
Tímto bych chtěl poděkovat, všem kteří se zastavili a chtěli pomoct a hlavně neznámému pánovy který si to tu asi nikdy nepřečte, který mi dovezl a nechal nářadí a taky Pavlovy P. za dvě matky na přední kola v Pohoří.
