Citace v Bp a Dp

www.fit.vutbr.cz/info/szz

-> Matthes, záškodník z TechWebu: Možná by Ti mohlo ještě pomoct toto, je to jakýsi manuál naší školy na psaní BP. Je to odstavec o použitý litaratuře + citace.. Jsem línej to celý číst, tak tam možná něco najdeš



Seznam použité literatury

Seznam použité literatury následuje hned za Závěrem bakalářské práce. Tento seznam

zahrnuje také všechny bibliografické citace, na které je v textu práce odkazováno. Soupis

bibliografických citací je běžně uspořádán buď abecedně podle prvního prvku, nebo v

numerické posloupnosti korespondující s pořadím odkazů v textu. Je žádoucí a oceňuje se

využívat zahraničních pramenů.

Odkaz je stručná forma citace vsunutá do pokračujícího textu nebo připojená jako poznámka

na stránce dole „pod čarou“, na konci či uprostřed věty, kapitoly nebo na konci celého textu.

Odkaz slouží k identifikaci publikace, z níž byla vybrána část textu, parafrázovaná myšlenka

atd. a slouží také k přesnému vymezení její lokace v rámci zdrojové publikace.

Citací se v těchto pokynech rozumí „komplexní prezentace“ publikace, článku, příspěvku

apod., to jest uvedení autora, názvu díla a všech dalších předepsaných náležitostí (blíže v další

části – „Možnosti odkazů na literaturu“). Všechny citace, i když byly již jednou nebo vícekrát

v textu vlastní bakalářské práce uvedeny, musí být znovu zařazeny do Seznamu použité

literatury. Z těchto důvodů je výhodnější a doporučuje se v textu na příslušnou literaturu

pouze odkázat a citovat pouze jednou až v Seznamu použité literatury (někdy však může být

záměrná duplicita prospěšná). V seznamu použité literatury by měly být uvedeny i ty hlavní

prameny, na které v textu odkazováno není, ale které student pro vypracování bakalářské

práce používal.

V souladu s českou normou ČSN ISO 690 musí odkazy obsahovat údaje dostatečné pro

zajištění jednoznačného souladu mezi odkazem a bibliografickou citací identifikované

položky. K tomuto účelu lze používat několika metod (blíže v další části Pokynů, které se

týkají formálních náležitostí bakalářské práce a uvádějí příklady užívaných způsobů odkazů a

citací nebo na www.citace.com).

Na začátku Seznamu použité literatury je výhodné uvádět nejprve základní odbornou

literaturu. Statistické ročenky, bulletiny, přehledy, výroční zprávy apod. je možno uvádět

samostatně na konci abecedního nebo číselného přehledu všeobecné a odborné literatury

(zejména tehdy, používáme-li je ve větším rozsahu).

-> pyroman: Ses zlatej Chvili trvalo, nez sem hlavni casti prelouskal...

-> Matthes, záškodník z TechWebu: Ještě jeden odkaz



platan.vc.cvut.cz/studium /vskp.html

-> pyroman: Dekuji, tohle je vyzivne cteni Tim by se to asi dalo cele uzavrit

-> Matthes, záškodník z TechWebu: já to měl spíš plné vzorců a výpočtů....



jinak nám byl poslán i tento článek







Metodický pokyn č. 1/2009

O dodržování etických principů při přípravě vysokoškolských závěrečných prací

Tisk stránky



Čl. 1

Úvodní ustanovení





Pro účely tohoto Metodického pokynu se vysokoškolskými závěrečnými pracemi rozumí závěrečné práce bakalářské, diplomové a disertační a další práce zpracované v rámci akreditovaných studijních programů uskutečňovaných Českým vysokým učením technickým v Praze (ČVUT) a jeho jednotlivými součástmi.

Plagiátorstvím se rozumí opisování, přebírání a publikování cizích myšlenek či výsledků výzkumu a jejich vydávání za své bez uvedení původního zdroje. Jedná se jak o přestupek proti etickým principům vědecké a publikační činnosti, tak případně o porušení autorských práv původního autora.

Falzifikací rozumíme padělání původních údajů a následné publikování zkreslených nebo vymyšlených informací.

Tento Metodický pokyn stanoví pravidla pro využívání informačních zdrojů při přípravě vysokoškolských závěrečných prací studentů ČVUT dle zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon), o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění.





Čl. 2

Oprávněná práce s informačními zdroji





Kompilace je text vzniklý složením myšlenek a závěrů sebraných z více jiných původních textů, ne však kopírování celých doslovných pasáží textu. Kompilace neobsahuje žádný nový tvůrčí poznatek k tématu, není výsledkem výzkumné činnosti autora, je pouze složením již známých a publikovaných faktů a podává ucelený pohled na danou problematiku. Použité zdroje se řádně citují a odkazují, výsledná práce je prezentována jako kompilace, nevydává se za originál. Vysokoškolské závěrečné práce jsou původním autorským dílem, tedy výsledkem tvůrčí činnosti autora. Jako celek by kompilací být neměly, pokud zadání kompilaci přímo nevyžaduje.

Parafráze je vyjádření obsahu původního díla jinou formou (v případě textu se jedná o použití jiných slov). Přebírají se pouze původní základní myšlenky autora, formulují se vlastním způsobem a stylem, vlastními slovy a řádně se ocitují. Jakékoli převzaté výrazy (kromě odborných výrazů) jsou označeny v uvozovkách a citovány. Vysokoškolské závěrečné práce jako celek by neměly být jen parafrázemi.

Všeobecně známá fakta není potřeba citovat. Jedná se o takové informace, které jsou obecně známé, nezpochybnitelné, popřípadě snadno ověřitelné ve všeobecných publikacích (encyklopedie nebo základní učebnice). Ve specializovaném odborném prostředí jsou to takové údaje a výrazy, které jsou v dané komunitě běžně užívány a které tvoří základní terminologický a znalostní rámec oboru. Příkladem mohou být geografická či historická fakta, rovnice, vzorce. Ale již ne doslovné znění definic, matematických vět, či fyzikálních zákonů. Takový text je nutné označit jako převzatý.





Čl. 3

Autorská etika





Autorská etika je soubor morálních zásad, které by měl autor při psaní odborných textů ctít:



nepozměňovat nebo nevymýšlet si sdělované výsledky,

nepřivlastňovat si cizí myšlenky a nápady,

respektovat spoluautorství - jestliže dílo vzniklo společnou tvůrčí činností více autorů, nevydávat jejich myšlenky za své,

důsledně citovat autory, jejichž myšlenky nebo texty byly použity ve vlastní práci (při použití cizího díla ve větším rozsahu je vhodné si vyžádat i svolení autora),





Čl. 4

Nedovolená práce s informačními zdroji





Úmyslný plagiát:

doslovné opsání nebo kopírování cizího textu a jeho vydávání za vlastní, aniž by byl citován,

převzetí a publikování cizí práce včetně té, která ještě nebyla dokončena a odevzdána,

vydávání kompilace (nebo její části) za vlastní originální text,

okopírování grafických prvků bez citace a odkazu na původní zdroj,

okopírování názvu, struktury (např. obsahu, osnovy aj.) cizího textu, popřípadě až do té míry, že je možná záměna obou děl,

úmyslné neuvedení některých využitých zdrojů,

koupení či stažení cizí volně dostupné práce a její vydávání za vlastní.

Nedodržení citační etiky:

neuvedení citovaného zdroje, nedostatečné či nesprávné citování,

neoznačená doslovná citace, popřípadě nedostatečné odkazování v textu.

Nesprávná kompilace:

použití jednoho či dvou hlavních zdrojů místo syntézy více textů (způsobuje to jednostranný úhel pohledu na problematiku),

sestavení textu z doslovných pasáží více zdrojů (nejedná se o kompilaci!),

necitování všech použitých zdrojů.

Nesprávná parafráze:

necitování zdroje převzaté myšlenky, i když zapsané vlastními slovy,

pouhá změna slovosledu či pozměnění výrazů původního textu bez uvedení doslovné citace.

Nesprávné rozpoznání všeobecně známých faktů

necitování zdroje z důvodu, že text je považován za všeobecně známou věc.

Využití vlastních děl ("self-plagiátorství ", "auto-plagiátorství& quot;)

necitování vlastních děl použitých v nové práci.

Kryptomnézie ("skrytá paměť") - použití myšlenky, u níž si autor nepamatuje zdroj nebo nemá záznam o zdroji, z něhož myšlenku získal, a prezentuje ji tedy jako vlastní.





Čl. 5

Způsob citování ve vysokoškolských závěrečných pracích





Odkazuje se na původní zdroj veškerých převzatých myšlenek, údajů, výsledků, závěrů, shrnutí a textů ze všech typů použitých zdrojů.

Pokud je to možné, cituje se původní zdroj, ne cizí odkaz na něj.

Znalost všech citovaných zdrojů je nutná.

Citace v textu práce odkazují na zdroje v seznamu použité literatury na konci práce.

Kopírování seznamu literatury z jiných zdrojů, aniž je tato literatura skutečně autorem využita, je nepřípustné.

Uvádějí se i obtížně citovatelné zdroje: citují se interní a nepublikované zdroje, klíčové konzultace a emailové zprávy - jejich formální úpravu je možné konzultovat s odborníkem.

Citují se i převzaté obrázky, tabulky, grafy, schémata a jiná grafická vyjádření z původního zdroje včetně údajů o jejich přesném umístění.

Důsledně se citují i celé použité pasáže přeložené z cizojazyčných zdrojů.

V celé práci se zachovává jednotný formát a úprava citací v seznamu použité literatury i odkazy v textu,

Pro citování ve vysokoškolských závěrečných pracích se doporučuje formát uvedený v příručce "Jak psát vysokoškolské závěrečné práce" zpřístupněné na webových stránkách Ústřední knihovny ČVUT (dle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2), pokud vedoucí práce nestanoví jinak.





Čl. 6

Další ustanovení





Autor každé vysokoškolské závěrečné práce v ní uvede na samostatné stránce toto datované a podepsané prohlášení: "Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací."

U vysokoškolské závěrečné práce, která je dle hodnotící komise (tj. zkušební komise státních závěrečných zkoušek, zkušební komise pro státní doktorské zkoušky atd.) v některé své části plagiátem nebo falzifikátem, se doporučuje hodnocení F dle uvážení komise a závažnosti případu. Případ může být předán k dalšímu řešení dle disciplinárního řádu.

Tento Metodický pokyn pomůže hodnotící komisi rozhodnout o rozsahu nového, originálního přínosu autora ve vysokoškolské závěrečné práci. Komise individuálně tento přínos posoudí a ohodnotí.

Metodický pokyn nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu prorektorem.

Na práce zadané před dnem platnosti a účinnosti Metodického pokynu se vztahuje přiměřeně, u prací zadaných po nabytí platnosti se vztahuje bez výjimky.

Podrobný návod "Jak psát vysokoškolské závěrečné práce" je k disposici na webové stránce Ústřední knihovny ČVUT (knihovna.cvut.cz/studium/ .../index.html).





V Praze dne 1. července 2009



Jaroslav Kuba

Prorektor ČVUT

-> pyroman: Jasny, chapu. Akorat tys to evidentne mel dost "vedecke", ja tam mam spis same kecy...

-> Matthes, záškodník z TechWebu: co se týkalo "všeobecnýho" textu, tak to bylo jen v seznamu, ale co sem dělal výpočet zatížení, tak sem se na začátku kapitoly odkázal na příslušnou normu a změny a do hranatých závorek dal číslo ze seznamu literatury

-> pyroman: Myslis napsat odstavec o necem a za nej dat do hranatych zavorek cislo zdroje, pricemz dole v pouzite literature podle toho cisla najdes konkretni zdroj? Tak to je porad. Ale otazka je, kam vsude ty hranaty zavorky davat Kdyz neco nastudujes z knih a pak to sam popises, das za to zavorku s cislem zdroje nebo ne? Podle meho nazoru ne, kdyz nepouzijes prime opisovani z knihy... V tomhle je prave bordel

já sem psal jen odkazy na knihu, normu apod a pak je uvedl do seznamu... někde sem dal i číslo kapitoly, podle které je daná věc počítána a uvažována....pokud cituješ, tak by pod čarou měl být odkaz na citaci - aspoň tak tomu bylo

Pani bakalari a inzenyri, muzete mi prozradit jak to bylo za vasich studii s citacemi v zaverecnych pracich?

Patral jsem vsude mozne, ale nazory na tuto problematiku se dost rozchazeji.

Vemte si, ze popisuju polopaticky treba funkci spalovaciho motoru. Prectu si o teto problematice par knih a pak VLASTNIMI SLOVY napisu jeden nebo dva odstavce, ve kterych popisu jak ten motor funguje. Jak je to s citaci? Staci dat ty pouzite knihy do seznamu literatury nebo se musi i u toho odstavce citovat, ze to je z dany knihy? Problem je, ze tech knih je dejme tomu vice. Dle meho (a nejen meho) nazoru, by se to citovat nemelo kdyz to neopisuju.

Citovat by se melo jen to, co je opsane, popripade preformulovane, ne?



Hlavne mi neradte at se zeptam u sebe na skole, tak chytrej jsem taky. Me to zajima celkove...