snimac vahy vzduchu

Neříkali jsme, že je Syny do pár tejdnů zpátky?

-> King: Tak a to teplotni cidlo nad klapkou je udejne kde, to prave nemuzu nikde najit

Jo a vstrik je tusim Bosch, ale kecal bych, nevim to jiste...

-> werty: Spíš bych řek, že mono ECU si dopočítává hmotnost nasátýho vzduchu podle polohy klapice, otáček A signálu teplotního čidla nad klapkou a korekci dělá podle lambdy + obohacení směsi při nízký teplotě chladící kapaliny.

-> Syny: Podle všeho tam máš jednobod Mono-Jetronic. Ten stejně jako Mono-Motronic určuje plnění vzduchem (zatížení) nepřímo podle úhlu klapky a otáček z čehož počítá složení směs plus korekce podle teploty vzduchu, motoru, lambda.

-> gabo000000: Mozna pak dyl uz jo, ale do Cordob co mam ja + i do tech po faceliftu (tedy asi do roku 2002) se davali 1.0 33kW, 1.3 40kW, 1.4 44kW, 1.6 55kW (znamy motor z filcky), 1,8 (8V) 66kW, 2.0 85kW, 1.8 (16V) 95kW.

Jo a jeste ropaky 1.9 D 47kW a 1.9 TD 55kW

-> Syny: nebolot am viac vykonovych verzii? ja som pocul aj o niecom pres 100KW

-> gabo000000: Дa
Ono 16V by mel krapet vetsi vykonik :) Konkretne 95kW :) 1,8 16V bylo dokonce "MPi" ten co mam je pouze jednobod...

-> Syny: 1.8 8v jo?

-> gabo000000: No tak ja v Seatu mam motor z Golfa 1,8 66kW je puvodem VW motor...

-> King: Ja mam jednobod :) Takze seto aktivuje az kdyz motor bezi jo? Predehrejva to sani a pak tu funkci prebere voda proudici skrz nej? Porad teda nevim jak to pocita tu smes :) Vaha vzduchu nikde a jediny co tam je je tohle... Takze teda nejak z polohy klapky jo? Ale kde to zjisti teplotu nebo hmotost vzduchu?

-> Nwkt: no..lebo sluzobny voz mame incu a videl som na bocnom viku prevodovky VW..tak ma to napadlo

-> gabo000000: Náhodou jo, když to je koncern

ja som to videl v sani z 2ky golfa.....btw nedavali sa do seatu nahodouv vw motory?

-> King: jj ekotronik to ma take

-> Syny: To máš na chrotáku taky? :)
Klasicky to bejvá na starších jednobodech a tuším, že to měl i ten šílenej řízenej karbec na fávech (ekotronic). Pod klapkou je ohřívací tělísko, který se aktivuje při startu a prvních pár minut. Je to rychlejší než samotnej předehřev sání vodou.

Jen se zeptam, pokud jde kabel do sani na nejaky pedehrev - jak to prosim funguje? A kdy ten predehrev ma byt aktivni?

-> David29: no tam to neni vubec to samy, protoze:

1)zmena odporu toho dratu (vlivem ochlazovani) zavisi nejen na tom, jak proudi vzduch, ale i na jeho teplote
2)zmena teploty toho dratu chvili trva, tak by to bylo pomale

tudiz:

je rozumne pouzit kompenzacni metodu - dat dratky dva (stejne), jeden nechat protekat jen malym proudem (kvuli mereni jeho odporu, a tedy jeho teploty) a druhy proudem velkym, ktery ho bude ohrivat, a to tak, aby rozdil jejich teplot byl konstantni. Tim to nebude citlive na teplotu vstupujiciho vzduchu a pri rychle zmene tu nebude zpozdeni zpusobene relativne pomalou zmenou teploty horkeho dratku - jen se do neho zmeni velikost proudu tak, aby teplota sedela (rozdil teplot zustal konstantni). A z velikosti dodavaneho vykonu se vypocte prutok...

a jeste lepsi nez draty je pouzivat tenke naparene odporove vrstvicky...

-> COL: Proč? Na L-klapce je nějakej reostat, kde se podle naklonění klapky mění odpor.. a u odporovýho drátu je to to samý, akorát ne klapkou, ale proudem vzduchu...

-> Gemini: a jeste bys musel znat tlak, ne? Kdyby byl ryze objemovy.... On asi neni ani jedno. Protoze, kdyz ti tam protece litr vakua, klapka se ani nehne, presto to muzeme oznacit jako prutok 1 l/s akorat pri nulovem tlaku.... az budu mit cas zamyslim se nad tim.

-> David29: no zrova bych rekl, ze slozitejsi je dostat nejaky plausibilni signal z toho odporoveho dratu nez z te klapky.

Nevim jak to je... ale množství vzduchu se dá zjistit bud L-klapkou (těžší, větší, je tam víc věcí se se může vysrat) nebo primitivnim odporovym drátem...

-> COL: jaaaaj......klapka je objemovy snimac a este treba merat teplotu nas. vzduchu a vieme, kolko tam mame kyslika......

-> Gemini: Co je litr plynu? 1 molekula, 10^6, 10^12 molekul? S plnicim tlakem jsi si mohl hrat proto, ze ta klapka prave merila hmotnost a ne objem. Hmotnost rika, kolik je molekul, a to je to, co je treba vedet. Proste na idelani horeni potrebujes spreavny pocet molekul (resp. molarniho mnozstvi) plynu. Treba na spaleni vodiku potrebujes 2n molu H2 a n molu O2 a ziskas z toho 2n molu H20 a z pohledu reakce je uplne jedno jaky objem tech n ci 2n molu bude mit jestli 1cm^3 nebo 1m^3.

-> COL: nemas pravdu, tento snimac bol super vymysleny......urcitemu odporu zodpovedal presny objem preteceneho vzduchu , pretoze do klapky si nefukal ale sala si atmo vzduch......bol napr pouzity na Fiate Uno Turbo i.e. a mohol si sa lubovolne hrat s plniacim tlakom a upravami motora, pretoze RJ vedela kolko litrov vzduchu za sekundu si nasal, a nastavila ktomu davku paliva

-> Gemini: jestli je to neco ve smyslu klapka vychylovana proti pruzine tokem vzduchu, tak je to v principu spis hmotnostni... on totiz objemovy se pri konstantnim prurezu (a tlaku) rovna rychlostni. A to ta klapka urcite neni - tam totiz zalezi na tom, kolik molekul do ni pri dane rychlosti narazi (o tom vypovida hustota, ta vyplyva z tlaku). Kdyby byl rychlostni (objemovy), tak by na tom nezalezelo. Pri prutoku "litr za sekundu" muze nejakym usekem proletet treba 100 molekul plynu, ale take treba 10^6..... zalezi na tlaku, presneji hustote.

Ale je pravda, ze hot-wire neni schopen rozlisit smer toku - tam by mohla byt potiz pri pulsovani sloupce. Tohle ano a navic ma ta klapka nejakou hmotnost a tudiz setrvacnost, ktera je vyfiltruje.

Nejlepsi by byla vrtulka (plus mereni tlaku a teploty samozrejme), ale to je do auta prilis drahe a narocne.

-> COL: zistil som ze patri medzi MAF senzory.....moja chyba.....preco presnejsi ? lebo je to objemovy merac prietoku a nie hmotnostny......druha vyhoda je ze merany objem neovplivnuju tlakove vlny tak ako hot-wire senzory....to je asi tak vsetko, potom su uz nevyhody....

-> werty: akorat, pokud meris objemovy prutok, musis znat i tlak, takze je to mereni neprimy. A spolehat na 100kPa nejde, protoze jednak klesa vlivem nadmorsky vysky - asi 1.5 kpa/100m a take vlivem odporu sani.... ostatne ted mne nenapada, co meri objemovy prutok, hot wire je hmotnostni, nezatizena vrtulka rychlostni..... mozna diferencialni tlak na venturce, vortexy?. Ikdyz rychlostni mereni je vlastne objemove - pri znamem prurezu :o).

-> Gemini: zkratku MAS jsem tedy nepotkal, nebo si to nepamatuju, ani google moc odkazu nenabidne. Podle principu, co popisujes, je to ale jednoduchy hmotnostni MAF. Proc by mel byt o tolik lepsi nez vhodne umisteny hot-wire (at uz klasicky nebo thin-film)? K tomu nevidim duvod.

vsetko je dobre, ale zabudli ste na MAS senzor, hlavna suciastka JETRONICu.....je to lopatka (klapka) ktora sa otvara podla podla prietoku vzduchu, je to najpresnejsi snimac....prestal sa pouzivat lebo vytvaral odpor nasavanemu vzduchu

-> COL: Jasně rozumím... čili v konečném výsledku jde stejně o hmotnost vzduchu jedno jestli jí měříme hmotnostním nebo objemovým způsobem, protože stejně se směšovací poměr uvažuje pouze v hmotnostní rovině čili 1 kg paliva na x kg vzduchu (podle provozního režimu). Je to tak? Ale pokud budeme uvažovat objemové měření pak obecně o množství mluvit myslím můžeme. Nebo alespoň to tak RNDr. Ferenc ve své knížce o spalovacích motorech uvádí (byla pěkně drahá, ale ke studiu za to myslím stojí).

Vychazim z podstaty veci a ta je ta, ze je nutno znat hmotnost nasateho vzduchu, coz lze zjistit ruznymi zpusoby. Chtel jsem tim vyzdvihnout pouze to, ze jde ve vysledku predevsim o tu hmotnost.... (objem, rychlost, atd. nemaji bez dalsiho zadny vyznam). Jakykoliv senzor, jehoz vystupem je neco jineho nez el. velicina umerna jen a pouze hmotnosti, slouzi k neprimemu mereni (hmotnosti nasateho vzduchu).

-> werty: S tím bych souhlasil.

-> Labros: Neříkám že jsem kdo ví jaký odborník, ale něco už taky vím... A sice že jsou dvě metody zjištění zatížení motoru (čili nasátého vzduchu). První je nepřímá a pod ní patří právě zmiňovaný MAP senzor (snímač absolutní hodnoty tlaku v sání) společně s potenciometrem (měřením úhlu otevření škrtící klapky) atd. Pak je druhá metoda měření zatížení a to je přímá... Do ní patří MAF senzor, který se dělí podle způsobu měření na hmotnostní nebo objemový.

no co píše werty je podle mě zase zavádějící.. Nevím, jak si představit "objemové" a "hmotnostní" čidlo.
Je to asi takhle. Můžeme buď měřit tlak v sání (za klapkou, čili před sacími ventily), jako to dělá třeba ta felda, a věřit, že hmotnost nasátého vzduchu je úměrná tomuto tlaku. Máme důvod domnívat se, že tomu tak je, protože čím vyšší tlak vzduchu je před ventilem, tím rychleji bude vzduch přes otevřený ventil proudit. Taky potřebujeme znát teplotu vzduchu, studenější vzduch má nižší tlak při stejné hmotnosti. A dál se musí vzít v úvahu otáčky a stupeň otevření škrticí klapky. To je MAP, manifold air pressure.
Nebo se můžeme vyprdnout na tlak, říct si, že je příliš ovlivňován jinými vlivy proudění vzduchu, a snažit se měřit, kolik vzduchu opravdu proteklo vybraným průřezem sání. To je zmíněná váha vzduchu (MAF, manifold air flow) s topnou spirálou a čidlem její teploty. Pak budeme věřit, že čím víc se spirála protékajícím vzduchem ochlazuje, tím víc vzduchu proteklo, resp. tím nižší jeho teplota byla, a tím větší byla hmotnost nasátého vzduchu.
Snad je v tom teď trochu jasno.

-> Gemini: Nejde o slovní hrátky nejsme ve školce... jde o podstatu věci. Nasátý vzduch můžeme měřit dvěma způsoby... buď hmotnostním nebo objemovým. Takže pokud se budeme bavit o množství tak to špatně není... jde jen o způsob kterým budeme nasátý vzduch měřit.

-> werty: Slovní hrátky za 1000

existuju senzory MAP, MAF , MAS a kazdy meria nieco ine

-> COL: Pročpak by se nemohlo hovořit o množství? Vždyť snad do přímé metody měření nasátého vzduchu (respektive zatížení) patří jak měřiče hmotnosti vzduchu tak i objemu vzduchu. Samozřejmě že když budeme uvažovat pouze měřič hmotnosti vzduchu pak je spojení se slovem množství nepřesné. Ale nic to nemění na tom že existují i objemové měřiče tím pádem slovní spojení množství nasátého vzduchu zase tak irelevantní není.

-> COL:
diky za upřesnění

-> Jakub M.: ani ne mnozstvi (jako objem), ale hmotnost - to je to, co je potreba vedet.... Z lambdy se to nepocita - tou se ten vypocet muze jedine korigovat, ale z jeji okamzite hodnoty (ktera vlastne ani neni znama) se nepocita.

-> one007: Váha vzduchu jako taková u tohohle motoru není. Je tam jenom kombinovaný snímač teploty(G42) a tlaku (G71) nasávanýho vzduchu. Ten se nachází vlevo od škrtící klapky. Na obrázku je označenej šipkou. ;-)

-> one007:
1,3 a 1,6 nemají "váhu" vzduchu tou váhou je myšleno množství nasávaného vzduchu, obsah O2 atd. Jednotka ve Feldě to vypočítává z hodnoty klapky vzledem k úhlu jejího otevření, teploty nasávanýho vzduchu, tlaku a hodnoty lambda. Takže nikde...

-> dna69 - "zde je místo pro Vaši reklamu" :) : a co hovoris na to ze sa da svetlo odvazit ??? ha ? veril by si tomu ? dasa a da sa aj vzduch !!! jednoducha fyzika na strednej skole ...

všichni jste blázni, vzduch přece vážit nejde

Nikde... Felicia 1,3 MPi má jen kombinovaný snímač teploty a tlaku vzduchu, který je na tělese škrtící klapky.

asi někde na sání

kde sa nachadza na felde 1.3mpi,snimac vahy vzduchu